Porodní plán

Jak sepsat porodní plán (porodní přání)

Co je to porodní plán

Připravujete se na porod dítěte, možná už jste navštívila předporodní kurz a zvolila si porodnici (nebo z několika porodnic teprve vybíráte), kde byste si přála své mimiko přivést na svět.

Také už jste možná zaslechla, že mezi seznam věcí do porodnice je dobré zařadit i takzvaný porodní plán (nebo také porodní přání).

Ten poskytuje zdravotnímu personálu váš pohled na porod a jakýsi rámec, v jakém se pohybovat při jednání s vámi. Může být užitečným usnadněním komunikace, ale také zbytečným zdrojem nedorozumění.

Pojďme se tedy podívat, o jaký dokument se jedná, co může obsahovat a jak ho přehledně sepsat.

Porodní plán je v podstatě seznam úkonů a podmínek, které si během svého porodu přejete nebo naopak nepřejete.

Týká se zacházení s vámi a s miminkem, výběru porodní polohy, přítomnosti vašeho doprovodu během všech dob porodních, poskytování kompletních informací o zásazích do porodu, atd.

Některé porodnice vám samy poskytnou předpřipravený plán, ve kterém budou vyjmenované podmínky nebo pravděpodobné lékařské procedury (viz například vzorový plán ÚPMD).

V něm vyjádříte své stanovisko tím, že u každého bodu zaškrtnete tu variantu, se kterou souzníte nejvíce.

Nevýhodou těchto plánů je, že nedávají příliš prostoru vám, nechají vás se pohybovat jen ve vymezené oblasti (jakkoliv detailně zpracované).

Porodní plán si ale můžete také zhotovit sama, s partnerem nebo s pomocí vybrané porodní asistentky/duly (o rozdílu mezi porodní asistentkou a dulou si povíme více v jednom z dalších článků).

Postačí vám k tomu obyčejný papír, není jej potřeba nikde notářsky ověřovat :). Lepší je však mít plán spíše vytištěný než ručně psaný, kvůli čitelnosti.

Pro jistotu si ho můžete vytisknout ve dvou kopiích (jistota je jistota) a obě kopie podepsat (klidně spolu s partnerem). Plán potom vezměte s sebou k porodu s ostatními doklady do porodnice. Jednu kopii může mít u sebe váš doprovod.

Proč sepsat svá porodní přání?

Možná vám vrtá hlavou, proč sepisovat, co při porodu chcete nebo nechcete.

Je to hlavně pro vás. Pro uvědomění si, jak svůj porod chcete prožít a co pro to můžete vy a váš doprovod udělat. Pro upřímnou sebereflexi, kolik toho o porodu reálně víte (a teď pomineme hrůzostrašné historky z diskuzních fór a rady od vaší maminky, kolegyně, kamarádky…)

Možná totiž zjistíte, že žalostně málo, nebo jsou vaše informace zastaralé.

Když jsem poprvé viděla předpřipravený porodní plán z porodnice Podolí (kam jsme se původně zaregistrovali), o průběhu porodu jsem nevěděla prakticky nic. Dívala jsem se na všechny ty body a nedávaly mi smysl.

Nehledě na to, že jsem často netušila, co která cizí slova znamenají. Tudíž jsem nemohla vědět, proč bych je měla či neměla chtít, a nemohla jsem se rozhodnout s jistotou.

Tady bych vám ráda poradila, investujte do předporodního kurzu. S partnerem jsme absolvovali kurz hypnoporodu Jemné zrození (o tom, jak takový kurz probíhá a co si z něj lze odnést, se dozvíte více v některém z dalších článků).

Až poté (ještě s odstupem po kurzu, nechte si také nějaký čas na zpracování emocí) jsem byla schopná opravdu zhodnotit, jak se ohledně konkrétních podmínek a lékařských zásahů cítím.

Pokud vám totiž pojmy v plánech nic neříkají, je dobré si je nastudovat.

A nebýt tak ve vleku nahodilých okolností, nebýt ve strachu z neznámého, ale naopak vnímat svoje tělo, umět nacítit, v jaké fázi porodu se nacházíte a být připravená a vědomá.

Nedílnou součástí je, že také neodmítáte některé zásahy apriori nebo protože vám to zrovna někdo poradil, ale protože přesně víte, co daný zásah znamená pro vás, pro dítě (jehož se všechny vám podané léky samozřejmě týkají) a pro další průběh porodu.

Lékařům pak porodní plán dává představu o tom, jak jednat s vámi, s doprovodem i s miminkem. Nemusíte to potom složitě popisovat při porodu samotném a můžete se v klidu soustředit jen na sebe a miminko.

Co by měl porodní plán obsahovat

Je pravděpodobné, že máte svůj pohled na stav českého porodnictví. Některé rutinní zásahy do průběhu porodu se vám třeba nelíbí nebo určitý přístup lékařů vám nemusí být blízký.

Třeba jste nervózní, jak vaše přání porodnice přijme – zda s nimi bude nakládat s respektem a bude se jimi skutečně řídit (k tomu více viz odstavec Na co si dávat pozor).

A proto když se dáte do sestavování porodních přání, zjistíte, že už máte jednu stránku plnou a pomalu ale jistě se dostáváte do bojovné nálady a spíše se už dopředu obhajujete a vymezujete, místo abyste v klidu psala, co si opravdu přejete.

Vyhraďte si proto chvilku času jen a jen pro sebe. Pusťte si třeba relaxační hudbu a uvařte si čaj. Nechte myšlenky ustálit a objektivně se podívejte na to, co je pro vás skutečně při porodu pocitově nejdůležitější.

Jaké podmínky byste si přála? Co se vám naopak příčí? Dělá se vám špatně z představy nástřihu hráze (epiziotomie) nebo klystýru? Bojíte se, že budete muset být během některé z dob porodních sama bez partnera?

Nelíbí se vám představa, že vás někdo neustále bude přesvědčovat o nutnosti využít různé „pomocníky“ pro urychlení porodu, jako je syntetický oxitocin, Hamiltonův hmat či Kristellerova exprese, apod.?

Napište to. Můžete plán klidně rozdělit na první, druhou a třetí dobu porodní (včetně bondingu a následné péče o novorozence).

Vyberte si potom několik bodů (cca 5-10), které jsou pro vás zásadní, a ty stručně, jasně a přívětivě sepište.

Pamatujte, že do porodnice nejedete s nikým bojovat. Boj znamená stres. Stres znamená adrenalin a ten zase zpomalení nebo i zastavení porodu do doby, než se opět zklidníte (což ve vyhrocené situaci v porodnici nemusí být snadné).

A proto začleňte do plánu „prosím/e“ a „děkuji/eme“, vaše a partnerovo jméno a klidně i jméno dítěte.

Stejně jako porodní plán by měl být sepsaný slušně a jasně, s personálem porodnice pokud možno komunikujte také tak. Vy máte právo říct, co už je pro vás za hranou a oni zase povinnost sdělit vám, že něco z vašeho plánu prostě v dané situaci není možné uskutečnit.

Pamatujte, že to, co bylo při porodu nejlepší pro vaši kamarádku a o čem vás horlivě přesvědčuje, nemusí být to pravé pro vás. To, čeho se bojí vaše maminka, nebo co připadá jako nejlepší vašemu muži, nemusí být v souladu s tím, co cítíte vy.

Každá žena a každé dítě jsou individuality. A proto co porod, to originál!

A to nejdůležitější, buďte připravená na různé varianty průběhu porodu. Pak vás nerozhodí případná změna! Protože přeci jen, jak se říká: změna je život. A život často neběží podle našeho plánu.

Čím méně se na něj tedy budeme upínat, tím méně stresu pro nás. Je totiž možné, že i vaše pocity a přání se promění během samotného porodu! 🙂

Jak formulovat porodní plán

Jak už jsem napsala výše, je velmi přínosné sepsat porodní plán velmi stručně a jasně, např. pouze v menším počtu vět/ bodů.

Personál porodnice bývá zaneprázdněný. Stejně tak můžete vy přijet do porodnice na poslední chvíli a jít už rovnou na sál. V každém případně asi nikdo ze zúčastněných nechce ztrácet drahocenný čas.

Kdo vám s plánem může pomoci

Plán můžete napsat úplně sama či s partnerem nebo využít pomoc porodní asistentky či duly, která vás bude k porodu doprovázet. Pokud vaše porodní asistentka nemá s vybranou porodnicí smlouvu, doporučila bych vám konzultovat plán také s lékařem/kou v rámci těhotenské poradny.

To proto, ať víte, co vám v konkrétní porodnici skutečně mohou poskytnout a co už je nad rámec jejich možností (například porod do vody, porod koncem pánevním, VBAC apod.).

Některé porodnice dokonce poskytují prohlídky vedené porodní asistentkou. Té se můžete vyptat na všechno, co vás zajímá (a rovnou se s ní třeba domluvit na doprovod k porodu).

Je možné, že přes některé postupy (jako například klystýr nebo pravidelný dvacetiminutový monitor ozev miminka jednou za dvě hodiny) v dané porodnici prostě nejede vlak a je dobré to akceptovat, případně ještě výběr porodnice změnit.

Nemá ale cenu se proti těmto pevně daným postupům na místě dodatečně vymezovat, pokud jste o nich byla informována dopředu.

Porodní plán si nezapomeňte včas zabalit do tašky do porodnice!

Na co si dávat pozor

Pokud plánujete rodit v některé z velkých porodnic, jako jsou například ty pražské (porodnice Podolí, u Apolináře, Motol), raději ještě zvažte důvody, proč.

Doporučil vám je gynekolog a jiné možnosti neuvedl? Nebo vás jiná porodnice ani nenapadla? Bojíte se, že jedině tam se dostane vám a miminku nejlepší pomoci, „kdyby něco?“ Všechny tyto pocity jsou naprosto v pořádku.

Chtěla bych vás jen upozornit na drobnosti, které si (zvlášť jako prvorodičky) nemusíme uvědomit, anebo prostě nemáme, kde je zjistit.

V rámci registrace do některé z těchto porodnic budete muset podepsat vstupní smlouvu, bez které vás nepřijmou. Při bližším čtení této smlouvy můžete zjistit, že jste právě podepsala, že na váš porodní plán nemusí být absolutně brán zřetel.

Je na vás, jak se k této informaci postavíte. Pro mě to například znamenalo rychlé vystřízlivění a volbu jiné porodnice (jasně, v podstatě je to tak s porodním přáním vždycky, protože kdykoliv se může něco zvrtnout, a pak se porodní plán hází za hlavu. Ale zakotvit to smluvně mi přijde nefér).

Pro vás to ale stejně tak může být samozřejmé a budete to respektovat. Každá jsme jiná.

Raději si také ověřte, zda s vámi může být doprovod opravdu během všech dob porodních, anebo je pro něj vyhrazen pouze prostor až na porodním sále!

To totiž většinou znamená, že celou dlouhou první dobu porodní (kdy upřímně potřebujete nejvíce klidu a pocit bezpečí) budete trávit bez něj na společné „hekárně s dalšími ženami“. Osobně je pro mě tato představa nepřijatelná a ponižující a takovou porodnici bych nevolila.

Je velký rozdíl rodit v takto frekventovaných porodnicích, kde počet porodů za den je mnohonásobně vyšší než například v některé z menších porodnic třeba středočeského kraje (Neratovice, Mělník, Hořovice).

Přitom dojezdovou vzdálenost můžete mít do těchto porodnic úplně stejnou, zvlášť, pokud bydlíte v hlavním městě.

Ač se jistě i velké pražské porodnice snaží vyjít ženám co nejvíce vstříc, jejich tempo a jednání může být z důvodu velkého množství přijímaných rodiček celkově rychlejší a postup spíše rutinnější.

Porodní plán vzor

Porodní plán někdy nebývá lehké sestavit, když se nemáte od čeho odrazit. Proto bych s vámi ráda sdílela několik ukázek, jak může porodní plán vypadat.

Na internetu můžete nalézt volně dostupný vzor porodního plánu, sestavený třeba porodní asistentkou. Nicméně vždycky plán raději ještě konzultujte se svým pocitem.

Jak na vás působí, jestli se vám nezdá třeba příliš útočný nebo přeplněný informacemi, případně jestli pro vás jsou všechny body skutečně důležité.

Zde je například notářsky ověřený porodní plán čítající 70 bodů. To je podle mého názoru velký extrém (už proto, že atmosférou boje doslova čiší a těžko ho někdo při vašem příjmu dočte až do konce).

Krásný článek o sepsání porodního plánu v časopisu Heroine napsala porodní asistentka Alžběta Samková. Ten mi byl obrovskou inspirací při sestavování vlastních porodních přání.

Jak v něm sama říká: „Přeju všem, aby jejich porodní plány měly otevřené dveře na všechny strany.“

Porodní plán totiž sám o sobě není zárukou toho, že váš porod proběhne tak, jak si přejete. Jeho hlavní přínos je, že při sepisování získáte spoustu vědomostí o průběhu porodu.

Budete tak mít porod ve svých rukou a v každém jeho okamžiku budete mít představu, co se děje a proč se to děje. A to je už je cesta k nalezení vnitřního klidu a síly a tím i k co nepřirozenějšímu porodu.

Poporodní plán

Svoje přání nemusíte omezovat jen na porod a následný bonding s miminkem. Pokud to tak cítíte, sepište si i přání pro svůj pobyt na oddělení šestinedělí.

Může se týkat případného způsobu dokrmování miminka umělým mlékem (alternativní dokrmování přes cévku, stříkačku, pohárek), společného pobytu s miminkem na pokoji (tzv. „rooming in“), apod.

Tento soupis bude lepší umístit na jiný papír než ten, kde máte přání k porodu. I zde ale platí, že nejlepší je se v porodnici předem informovat o tom, která z vašich přání je možné uskutečnit.

Plán šestinedělí

O něm se prakticky nemluví a do porodnice ho potřebovat nebudete. Můžete si ale už během těhotenství sepsat seznam „spřízněných duší“, které vám pomohou s domácími pracemi nebo s denní rutinou staršího dítěte/starších dětí.

Partner, vaši a partnerovi rodiče, kamarádky, poporodní dula,… zkuste s nimi promluvit a dopředu si ujasnit, kdo by se o vás rád postaral a jak.

Nemusí se jednat jen o praktickou pomoc, zejména poporodní dula vám může být užitečná tím, že vás vyslechne a pomůže vám zpracovat zážitky z porodu, poradí při péči o miminko, připraví poporodní rituál, uvaří silný vývar, nabídne vám tipy k bezplenkové komunikační metodě nebo šátkování, apod.

Kamarádka pro vás zase může být na telefonu v případě, že vás budou válcovat výkyvy emocí a budete se cítit zavalená nebo osamělá. Maminka třeba přijede pomoct s úklidem, tatínek vás a miminko odveze na prohlídku k doktorovi,…

Věřte, že to pro vás udělají rádi a vy nebudete na nápor šestinedělí sama a naprosto nepřipravená. Nebudete tak mít pocit, že vše musíte zvládat jako obvykle.

Budete se cítit opečovaná, milovaná a dostanete prostor k tomu, co je v tuto chvíli pro vás nejdůležitější a nejkrásnější – naladění se na miminko a sžívání se s ním.